Každoročně byla mezinárodní výstava psů v Brně jakousi zahajovací pro nadcházející výstavní sezónu u nás. Nově byla letos v lednu zorganizována národní výstava v Olomouci, která ji termínem předběhla. Kladem výstavy jsou nové prostorné haly. V kruzích byly koberce, samozřejmostí byly i tabule k vypsání výsledků. Únorové Brno kdysi navštěvovali chovatelé maltézáčků v hojném počtu především s mladými nadějnými odchovy. Tentokrát bylo přihlášených psíků 10, po jednom v každé třídě, z nich předvedeno bylo pouze 8 ( pěti majitelů).

Prvním posouzeným pejskem byl v dorostu malý Bastin a po něm, pro mne neznámý, mladý pes. Já se s Oregonem připravovala na vstup do výstavního kruhu, tak jsem jen letmo sledovala, kdy už na nás přijde řada. Všimla jsem si poněkud strnulých obličejů majitelů těch pejsků. Teprve u stolku při prohlídce Oregona jsem pochopila jak se věci mají. Paní posuzovatelka dlouze psa prohlížela a mluvila a mluvila a během hovoru hledala vady na kráse. Vyloženě hledala výrazy pro nějakou jemnou odchylku od standardu a k hodnocením, která jsou tak trochu ve sféře osobního dojmu, např. kvalita srsti. Dostal posudek v některých bodech detailně rozvedený, ale já bych podle něho svého psa ztěží poznala. Nakonec se rozhodčí rozhodla dát nám výbornou. Hurá, ale bez titulu (to jsem zjistila až dodatečně). Posuzováním dalších psů jsem přihlížela spolu s několika chovateli, kteří nevystavovali, jen se přišli podívat. Nálada mezi přihlížejícími se dala popsat jedním slovem: znechucení.

Vrcholem této exhibice bylo předvedení fenky v mezitřídě. Její majitelku vítala paní posuzovatelka s nadšeným výrazem. Její fenka, která část kruhu proskákala po zadních opírajíce se o nohu své majitelky a zbytek kruhu prokulhala po třech, odešla s titulem. Následně porazila i svoji konkurentku v soutěži o CACIB. Pohyb asi nebyl důležitý. Jinak si nedovedu vysvětlit skutečnost, že můj pes má skutečně nádherný pohyb odpovídající správnému úhlení jeho končetin, ale ani tato jedna z jeho předností mu k titulu nepomohla. Vyjádřila jsem po skončení posuzování paní rozhodčí svůj nesouhlas a také jsem vyslovila podezření, že mám zato, že je zaujata. Paní rozhodčí se bránila slovy, že to není pravda a že mne ani nezná, ani neví, kam zařadit a že:“ zná pouze paní Pickovou a Nejezchlebovou“. Neměla jsem v úmyslu se přít, v danou chvíli to postrádalo smysl. Výstavní kruh není prostor na řešení sporů, tam má v každém případě pravdu rozhodčí. Měla jsem jen potřebu vyjádřit také svůj názor. K němu jsem došla při vzpomínce n zkušenosti z výstav, na kterých působila tato paní posuzovatelka.

Musím se vrátit zpátky do roku 2003, kdy jsem měla možnost se s ní setkat na výstavě v Litoměřicích. Tam se později stalo nepříjemným zvykem, vyměnit posuzovatele po uzávěrce.

Vystavovala jsem v té době mého Dimiho ve třídě mladých. Nebyla to jeho první výstava, měl již posudky s ohodnocením výborný z několika výstav nejen v ČR včetně jednoho CAJCe. Posuzovatelka ho prohlédla, komentovala jeho vzhled podrobně hospitantce a oznámkovala velmi dobrou. Stejná situace se v zásadě opakovala, když došlo k posuzování třídy šampionů a nastoupila do kruhu majitelka Erica ( Ch. Cinecitta‘ Ericforester). Rozdíl byl jen ve známce, neboť mu dala výbornou „pro jeho nesporné kvality“(jak se sama vyjádřila) , avšak bez titulů. Požádala jsem paní posuzovatelku po posuzování o bližší vysvětlení. Divila jsem se, že psi s jinými odchylkami od standardu titul dostali a odchylka u mého psa je považována za vadu. Řekla mi, že můj pes (Dimi) stejně jako Eric vykazuje znaky amerického standardu ( např. krátký nos apod.) a podle standardu FCI je nestandardní a ona se tím řídí. Zmohla jsem se pouze na poukázání, že mnohým jiným rozhodčím to nebrání, aby psa posoudil stejně jako jiné. Odpověď mne šokovala, bylo doporučeno, abych si vystavovala tam, kde tyto znaky vyhovují, nejlépe v USA.

Bohužel jsem se setkala zanedlouho s tou samou osobou posuzovatelky na národce v Mladé Boleslavi, kde jak jinak, opět došlo k výměně posuzovatele. Situace se opakovala, rezignovaně jsem jí jen řekla, že nechápu její počínání, neboť jsem krátce před tím byla svědkem, jak na Světovce v Dortmundu byli posouzeni všichni maltézáčci stejným metrem, tedy všechny! odchylky byly spravedlivě zhodnoceny. Pro úplnost musím říci, že Dimi se stal ve 14 měsících Junir šampionem ČR a ve dvou letech Šampionem ČR.

Protože jsem skutečně očekávala, že se setkám s tímto názorem, tak jsem překvapená nebyla. Zamrzelo mne však, že nebyla nijak shovívavá k lidem, kteří vystavovali poprvé mladou fenku. V jejím případě byla nedokonalost spíše úpravě a předvedení.. Svým přístupem majitele natolik odradila, že již nikdy více na žádnou výstavu nešli. Takových, kterým stačí jedna špatná zkušenost na celý život bylo hodně. Já jsem po této nové zkušenosti jejího pohledu nabyla přesvědčení, že plemenu maltéz nerozumí a ke všemu je schopna svým postupem škodit.

Neříkám to proto, že si myslím, že mne a mého psa svým rozhodnutím poškodila. ale především na základě dalšího pozorování jejího chování a konečných výsledků. Jako nový příklad mohu uvést mladého Bastina. To je nadějný pejsek a jeho majitelka ho začala vystavovat s velkou láskou. Nevystavovala ho zde poprvé, ale po zkušenosti z této výstavy se vyjádřila, že to bude nejspíš naposledy. Místo povzbuzení se jí dostalo ledové sprchy.

Spokojena odjížděla z výstavy paní Picková z Bratislavy, jejíž fenka dostala poslední potřebný titul na Šampióna ČR. Také její veterán Aston byl opět ve výstavní formě jako „za mlada“. Gratuluji.

Pokud Vás zajímají výsledky, tak tady jsou:
PSI
dorost: Basko Magic Maltese – N
tř. mladých: Union Jack Mary Evan – VD1
mezitřída: Oregon Wonder of Love – V1
tř. Šampionů: Swet Zany Pet Mary Evan – V1, CAC, CACIB, BOB
tř. Veteránů: Aston Gemma – V1,VTV

FENY
tř. mladých: Vanilla Star Mary Evan – V1
mezitřída: Urbi Cugr Dany Mary Evan – V1,CAC,CAIB
tř. Otevřená: Gemma Bianka Biely kormorán – V1, CAC, R.CACIB

napsala Monika